Pohyb včel v zimě

Otázka, kterou autor dává veřejnosti, může býti zodpověděna kladně i záporně. To záleží na několika okolnostech, kterými se pohyb včelstva v zimě řídí. K těm patří:

a) tvar plástu

b) umístění česna

c) vnější teplota

d) síla včelstva.

Podle těchto podmínek je, zimní pohyb různý.

Tvar plástu:

Úzký a vysoký plást umožňuje včelstvu zimní pohyb jediným směrem: svisle zdola nahoru ke stropu, neboť v dráze pohybu jsou umístěny všechny zimní zásoby.

Úzký a dlouhý plást dovoluje rovněž jen jediný pohyb a to vodorovně od česna k zadní stěně, neboť tímto směrem jsou uloženy zásoby potravy. O jiných tvarech plástu viz dále.

Umístění česna:

Česnem proudí do úlu svěží vzduch, stejně důležitá podmínka pro teplo a tedy i pro život včelstva v zimě. Nikoli jen podmínka, nýbrž zákon, jímž se včely řídí jako člověk paragrafy a jako rostlina sluncem.

V největší blízkosti česna začíná zimní život, odtud včelstvo šine se za potravou tím nebo oním směrem, matka v nejpříhodnějších tepelných podmínkách zakládá na jaře trvalé hnízdo a jak z venku potravy přibývá, plní se řady buněk od horní loučky počínaje (rohy plástů) a včelstvo s plodem sestupuje níž, k česnu zpět. Kde se česno umístí, tam se chumáč sesedne. Přeloží-li se česno v podzimu, včelstvo použije první příležitosti k přestěhování třeba i na prázdné plásty. Sesedne-li se jinde než u česna, bývá toho většinou vinen průvan. Málokdy však tam zimuje dobře a klidně.

Vnější teplota

O venkovské teplotě není třeba mnoho slov, je to až příliš dobře známá podmínka života, nás dnes zajímá jen její vliv na zimní pohyb. Je známý úkaz, že dvě včelstva v jednom úle vsednou se u přepážky, kde není ztrát tepla. 

Úzký a vysoký plást při teplé stavbě umožňuje pohyb po svislé ose oběma včelstvům u přepážky. Jsou-li v úle včelstva tří, jedno zpravidla zimuje hůř, poněvadž »neví« kde se má soustředit.

Nízký a dlouhý plást při teplé stavbě pro dvě včelstva je nesmysl. Včelstva se shromáždí u přepážky, ale za potravou obé musí v protilehlé strany. Pro dvě včelstva při tomto tvaru plástu přirozená jedině stavba studená.

Nepřirozené je umístění dvou včelstev v jednom úle »za sebou«, t.j. jedno vpředu u česna, druhé vzadu. Nepřirozené proto, že každé má česno jinde a nezbývá jim, než zimovat samostatně.

Top Dekorativní svíčky

Síla včelstva.

Dovolte mi otázku! Dvě samostatně zimující včelstva. Jedno má průměr chomáče asi 12 cm, druhé 16 cm, obě mají přesně po 10 kg zimních zásob. Je tuhá a dlouhá zima. Kterému včelstvu vydrží zásoby déle? Ti, kteří usuzují, že oběma stejně, protože stejné množství potravy a stejný mráz - se mýlí.

Ti, kteří se domnívají, že slabé mají méně jedlíků a proto, že vydrží déle - se mýlí také.

Pravdu nemají ani ti, kdož soudí, že silné spotřebují méně, protože slabé musí více topit. Silnému vydrží zásoby déle z jiné příčiny: mají z oněch 10 kg více k disposici a sice pruh 16 cm široký, kdežto slabé jen 12. Ostatek zůstává nedotčen v mrtvém pásmu.

To je důvod, proč se nemohu smířit s plástem tvaru čtverce, k němuž, domnívám se, míří otázka autora předcházejícího článku.

Silné včelstvo si může leckdys lecos dovolit, co je slabému nemožno.

Názor, že se včelstvo může pohybovat jen směrem svislým, neodpovídá skutečnosti. V plodišti s nízkými a dlouhými plásty lze čas od času po celou zimu zjišťovat, že se chumáč stále vodorovně posunuje. Kdyby sedělo v témž místě, muselo by zahynout. Plnou pohyblivost má včela při 12-14° C. Taková teplota mimo hnízdo není v plodišti někdy ani za celou zimu. Je tedy vyloučeno, aby potravu donášely jednotlivé včely. Kdyby takové poměry nastaly, mohlo by se posunout za potravou i celé včelstvo.

Plást tvaru čtverce.

Př. Láníček velmi správně postřehl, že se u stropu mění tvar chumáče z koule do polokoule. To je biologicky snadno odůvodnitelné. Chumáč ztratil při svislém pohybu styk se zásobami. Vyjedl je.

Pudem sebezáchovy pokračuje celek v pohybu, vrchní polovice koule se na stropě sploští do roviny, obsah tělesa zůstane, povrch - teplo rychleji vyzařujici - se zmenší. Stropem, je-li dobře uteplen, ztrácí se mnohem méně tepla, než polokulovitou oblinou. Jejím zvětšením dotklo se včelstvo znovu zásob, ale vyjedením jich je - konec, hlad a smrt, třeba je druhá polovina každého plástu plná neodvíčkovaných zásob. Je-li v těch dnech obleva, nemusí konec býti tak tragický, ani slabému včelstvu. Chovatel včel nesmí však se žádným: »snad, možná, je-li apod.« počítat. Jistota je jistota.

Silné včelstvo je na tom mnohem lépe. Zabírá širší pruh zásob, pohybuje se proto volněji a pod strop dospěje později, při změně tvaru má víc zásob k disposici.

Bohužel, včelstev o průměru chumáče 22 cm nebývá 100%.

Uzavírám: Dvojí (svislý a pak vodorovný) pohyb včelstva v zimě je nepřirozený a slabému včelstvu nemožný. Úzký a vysoký plást odvídá pohybu po svislé, nízký a dlouhý po vodorovné ose. Čím víc se plást blíží tvaru čtverce, tím méně zásob má včelstvo v zimě k disposici. Nejméně včelstvo nejslabší. I kdyby se do plástu vešel »metrák«, zahyne hlady.

O. Brenner (Český včelař, 1946)

Včelařské dřeviny a byliny - Oldřich Haragsim lze pořídit v e-shopech za cenu od (Zdroj: Heureka.cz)
Porovnat ceny >>